Trilobiti lochkovského souvrství (lochkov)

Devonský vrstevní sled začíná lochkovským souvrstvím (stupeň lochkov), jehož spodní hranice odpovídá rozhraní silur-devon. Lochkovské souvrství je vyvinuto ve dvou hlavních faciích, označovaných jako vápence radotínské a vápence kotýské. Radotínské vápence jsou tvořeny rytmickým střídáním vrstev tmavě šedých jemnozrnných bituminózních vápenců a černošedých vápnitých břidlic. Místy obsahují černé rohovce a téměř vždy rozptýlený pyrit. Vznikaly v podmínkách s nedostatkem volného kyslíku na mořském dně. Bentózní fauna bývá proto ochuzená, hojné jsou však zbytky organismů planktonních a nektonních (hlavonožci, konodonti, graptoliti, někteří členovci, popř. tentakuliti). V této facii byl na Klonku u Suchomast zvolen mezinárodní stratotyp hranice silur-devon. Kotýské vápence představují světleji šedé, bioklastické krinoidové vápence, které se usazovaly v mělkovodním prostředí, příznivém pro rozvoj mořských lilijic a ramenonožců. Rozšířeny jsou především v prostoru bývalých silurských vulkanických elevací (např. v okolí Svatého Jana pod Skalou), kde se udržoval mělkovodní režim.

Přechodní facii mezi radotínskými a kotýskými vápenci představují jemně bioklastické vápence kosořské, obsahující ve srovnání s radotínskými vápenci sice menší podíl břidličných vložek, avšak zachovávající si i nadále deskovitou vrstevnatost, tmavé zbarvení a analogické společenstvo fauny.

zdroje:
Ivo Chlupáč. The phacopid trilobites of the Silurian and Devonian of Czechoslovakia, ÚÚG, Praha, v Academii, nakladatelství Československé akademie věd • Praha 1977
Milan Šnajdr. Studie o čeledi Scutelluidae (Trilobitae), nakladatelství Československé akademie věd • Praha 1960Rud. & E. Richter, Grundlagen für die Beurteilung und der Einteilung Scutelluidae (Tril.)., 1956
• Václav Vokáč, František Hartl, Roman Šach a Miroslav Pavlovič, Trilobite Assemblage with Warburgella from Lower Parts of Radotín Lm. (Lochkov Fm., Lochkovian, Lower Devonian) at Kotýz near Tmaň (Prague Basin, Czech Republic)
Alois Přibyl a Jiří Vaněk, A STUDY OF THE MORPHOLOGY AND PHYLOGENY OF THE FAMILY HARPETIDAE HAWLE AND CORDA. 1847 (TRILOBITA), Acta Musei National is Pragae, XLII B (1986), No. 1 - 2
Joachim Barrande.Système silurien du centre de la Bohême, Trilobites (1852, 1872)
https://www.biolib.cz/ - taxonomie


• řád Corynexochida Kobayashi, 1935 

Spiniscutellum umbelliferum (Beyrich, 1845) - Kosoř, Černá rokle, lochkovské souvrství (radotínské vápence), st. lochkov

Řád: Corynexochida Kobayashi, 1935 †, podřád: Illaenina Jaanusson, 1959 †, nadčeleď: Illaenoidea , čeleď: Styginidae Vogdes 1890 †, rod: Spiniscutellum Šnajdr, 1960 †, druh: Spiniscutellum umbelliferum (Beyrich, 1845) †

Na třech fotografiích níže je rozplavený jedinec, který má neúplný cephalon naplaven nad trup. Ten má sedm zachovaných článků (celkem by jich měl mít 10). Nicméně i tak je vidět široká axiální část trilobita, která vypovídá o silných svalech a předpokládá, že byl dobrý plavec. Není však zcela zřejmé zda plaval hřbetem nahoru nebo dolů, podobně jako dnešní ostrorepi nebo krabi. Kompletnější zachování Spiniscutella ve sbírce nemáme, pouze izolované cephalony a pygidia, která se nalézají nejčastěji, viz. foto níže. 

Středně velký styginidní trilobit dosahující v průměru velikosti kolem 7 - 9 cm. Přední okraj hlavy je obloukovitý, se čtyřbokou glabelou, která se směrem k trupu výrazně zužuje. Nese tři páry glabelárních rýh, které vymezují dva laloky, mimo lalok čelní. Trup je složen z 10 článků, jejichž žebra jsou ukončena hroty. Pygidium je velké, půlkruhovité, s velmi krátkou osou. Liché osní žebro je vidličnatě rozdvojeno. Povrch trilobita je jemně granulovaný. Oválný hypostom má při předním okraji křidélka. Charakteristický druh pro lochkovské vápence.

Polokruhovité ocasní štíty Scutellidních trilobitů byly Barrandovými skalníky obecně nazýváni vádrlaty = vějíři.

Rod Spiniscutellum Šnajdr, 1960 † má dva podrody, Lochkovopeltis Hörbinger, 2004 † a podrod Spiniscutellum Šnajdr, 1960 †. Mnohé nálezy jsou pojmenovány pouze na fragmentálních kouscích a mnohdy jde zcela jistě o pohlavní dimorfizmus.

Bronteus umbellifer z Barrandova Silurského systému (1872). 

Výskyt rodu Spiniscutellum Šnajdr, 1960 † v devonu Barrandienu
Spiniscutellum (Lochkovopeltis) plasi (Šnajdr, 1960) † - u nás se vyskytuje v lochkovském souvrství, loc. Lochkov, Černá rokle u Kosoře
Spiniscutellum sessor (Vaněk, 1999) † - u nás se vyskytuje v pražském souvrství
Spiniscutellum umbelliferum (Beyrich, 1845) † - u nás se vyskytuje v lochkovském souvrství, loc. Černá rokle u Kosoře, Lochkov
Spiniscutellum plasi alterum Hörbinger, 2004 † - u nás se vyskytuje v lochkovském souvrství
Spiniscutellum (Lochkovopeltis) plasi plasi (Šnajdr, 1960) † - u nás se vyskytuje v lochkovském souvrství, loc. Lochkov, Černá rokle u Kosoře

Vědecká synonyma
Bronteus sparsus Hawle & Corda, 1847
Bronteus umbellifer Beyrich, 1845
Decoroscutellum umbelliferum (Beyrich, 1845)
Scutellum pribyli Prantl, 1950


• řád Harpetida Whittington, 1959 

Lioharpes (Fritchaspis) ruderalis (Hawle et Corda, 1847) - Kotýz u Tmaně - lochkovské souvrství (radotínské vápence), st. lochkov

Řád: Harpetida Whittington, 1959 †, podřád: Harpina Whittington, 1959 †, čeleď: Harpetidae Hawle & Corda, 1847 †, rod: Lioharpes Whittington, 1950 †, podrod: Fritchaspis Vaněk, 1963 †, druh: Lioharpes (Fritchaspis) ruderalis (Hawle et Corda, 1847) †

Poměrně vzácný nález harpetidního trilobita rodu Lioharpes Whittington, 1950† ze spodního devonu spodních poloh lochkovského souvrství (radotínské vápence). Tento vzácný trilobit druhu Lioharpes (Fritchaspis) ruderalis byl nalezen v umělé sondě ve společenství těchto trilobitů: dominantní proetidi Warburgella rugulosa rugosa (Bouček), Tropidocare index Chlupáč, velmi vzácný proetid Coniproetus (C.) podolicus ssp., nehojní odontopleuridi Ceratocephala lochkoviana Chlupáč, Ceratocephala angostura Šnajdr a velmi vzácný Ceratocephalina komura Šnajdr, nehojní aulacopleuridi Otarion (Conoparia) novaki Bouček a Cyphaspis cf. salutifera Vaněk, styginid Kotysopeltis kotysensis Vaněk, Pek et Kupková a další, vzácné až velmi vzácné taxony Gravicalymene cf. hornyi Šnajdr a Lobopyge sp.. Zcela ojedinělý je pak nález fragmentu pygidia označeného jako Scutelluinae gen. et spec. indet. Jednalo se s velkou pravděpodobností o mělkovodní prostředí. 

Podřízené taxony podrodu Fritchaspis Vaněk, 1963 †
Lioharpes (Fritchaspis) crassimargo (Vaněk, 1963) † - zlíchovské souvrství (devon)
Lioharpes dvorcensis (Prantl & Přibyl, 1954) † - pražské souvrství (devon)
Lioharpes montagnei (Hawle & Corda, 1847) † - chotečské souvrství (devon)
Lioharpes perneri (Prantl & Přibyl, 1954) † - dalejsko-třebotovské souvrství (devon)
Lioharpes ruderalis (Hawle & Corda, 1847) † - lochkovské souvrství (devon)
Lioharpes vektori Doubrava, 1991 † - kopaninské souvrství (silur)

Zdroj: Václav Vokáč, František Hartl, Roman Šach a Miroslav Pavlovič, Trilobite Assemblage with Warburgella from Lower Parts of Radotín Lm. (Lochkov Fm., Lochkovian, Lower Devonian) at Kotýz near Tmaň (Prague Basin, Czech Republic)

• řád Odontopleurida Whittington, 1959 

• Ceratocephala angostura Šnajdr, 1986 Kotýz u Tmaně - lochkovské souvrství (lochkovské vápence), st. lochkov

Řád: Odontopleurida Whittington, 1959 †, podřád: Odontopleurina Whittington 1959 †, nadčeleď: Odontopleuroidea , čeleď: Odontopleuridae Burmeister, 1843 †, rod: Ceratocephala Warder, 1838 †, druh: Ceratocephala angostura Šnajdr, 1986 †.

Kranidium nehojného odontopleuridního trilobita vyskytující se v lochkovském souvrství. Jeho název by se dal přeložit jako rohohlavec. Je nalézán v asociaci s těmito odontopleuridy - nehojným Ceratocephala lochkoviana Chlupáč, 1971 † a velmi vzácným Ceratocephalina komura Šnajdr, 1988 †. Trilobiti rodu Ceratocephala jsou bezesporu jedni z nejbizarnějších odontopleuridů. Přispívá k tomu i skutečnost, že nálezy kompletních trilobitů jsou zcela výjimečné, a to v celoglobálním měřítku. Zatím co jiní odontopleuridi jsou často nalézáni zcela kompletní i v několika kusech na matrici, keratocefaly bohužel ne. Jejich nálezy jsou z naprosté většiny omezeny na nálezy fragmentů, až na pár málo výjimek. Nejen sběratel fosilií, ale mnohdy i prestižní muzeum jsou tak rádi za každý fragment těchto bizarních trilobitů, což jsou nejčastěji nálezy kranidií (hlaviček).

Mimochodem rod odontopleuridního trilobita Ceratocephala Warder, 1838 † je zároveň latinské pojmenování recentních pryskyříčníkovitých rostlin čeledi Ranunculaceae Juss., 1789, konkrétně rod Ceratocephala Moench, 1794. Je to jediný nám známý příklad, kdy se velmi dlouhou dobu kryjí rodová pojmenování dvou naprosto odlišných organismů, aniž by prošly řádnou nomenklaturní revizí.

Vědecká synonyma rodu Ceratocephala Warder, 1838 †
Bounyongia Etheridge & Mitchell, 1917
Onchaspis Raymond, 1925
Trapelocera Hawle & Corda, 1847
Onychaspis Raymond, 1925 - původní jméno taxonu


Leonaspis lochkovensis (Prantl & Přibyl, 1949) - Kosoř, Černá rokle, lochkovské souvrství (radotínské vápence), st. lochkov

Řád: Odontopleurida Whittington, 1959 †, podřád: Odontopleurina Whittington 1959 †, nadčeleď: Odontopleuroidea Sepkoski Jr. 1998 †, čeleď: Odontopleuridae Burmeister, 1843 †, rod: Leonaspis Richter & Richter, 1917 †, druh: Leonaspis lochkovensis (Prantl & Přibyl, 1949) †

Druh trilobita Leonaspis lochkovensis (Prantl & Přibyl, 1949) † náleží k charakteristickému společenstvu živočichů, kteří se vyskytují převážně v radotínských vápencích lochkovského souvrství. Mezi běžnější nálezy se počítají rozplavené volné líce, pygidia či vzácněji fragmenty trupů. K těm extra vzácným nálezům patří samozřejmě kompletní jedinci a jeden takový se nám podařil v roce 2023 v Černé rokli u Kosoře (nález Markéta H.). Jde o 7 mm jedince (měřeno bez pravého lícního trnu), který má ovšem tak jemné přívěšky, že jinou formou, než airabrasive metodou nelze pravděpodobně vypreparovat, tak zůstal v nálezovém stavu (viz foto níže).

Rod Leonaspis je typickým rodem řádu Odontopleurida, který obýval moře od svrchního ordoviku do spodního devonu. Tito drobní trilobiti měli zaobleně obdélníkovitý hlavový štít s širokou glabelou. Trny vybíhající z hlavového štítu, trupu i pygidia jsou různě utvářené (vždy dle konkrétního druhu), mohou být rovné či zakřivené. Přesto, dle nálezu kompletního jedince druhu L. lochkovensis (nahoře), který má pravý zachovalý lícní trn, tak ten silně přesahoval délku trupu celého jedince trilobita. Zbytky krunýřů z devonského období se nacházejí často i v hrubozrnných vápencích, což nasvědčuje tomu, že tito trilobiti byli schopni obývat mělčí moře i s prudším prouděním vody. Mechanismy pohybu těchto trilobitů, tedy jejich plavecké, či lezecké schopnosti jsou však nadále předmětem nedořešených spekulací. Zkameněliny tohoto rodu známe od spodního siluru do devonu z Evropy, Severní i Jižní Ameriky a severní Afriky. 

Výskyt rodu Leonaspis Richter & Richter, 1917 † v devonu Barrandienu
Leonaspis argentea Přibyl, Vaněk & Hörbinger, 1986 † - u nás se vyskytuje v lochkovském souvrství - kotýské vápence, loc. Barrandova skála - Praha, Klonk u Suchomast
Leonaspis confluens Přibyl & Vaněk, 1966 † - u nás se vyskytuje v pražském souvrství - slivenecké vápence, loc. Srbsko
Leonaspis hoernesi (Barrande, 1846) † - u nás se vyskytuje ve zlíchovském souvrství - chýnické vápence, loc. Červený lom u Klukovic, suchomastské vápence, loc. Koněprusy - Zlatý kůň
Leonaspis lochkovensis (Prantl & Přibyl, 1949) † - u nás se vyskytuje v lochkovském souvrství - radotínské váp., kotýské váp., loc. Lochkov - zářez silnice s bílými vrstvami, Černá rokle u Kosoře, Stráň nad Antipleurovou roklí, Koněprusy, Homolák /celek/
Leonaspis nugatoria Přibyl, Vaněk & Hörbinger, 1986 † - u nás se vyskytuje v lochkovském souvrství
Leonaspis rimosa Přibyl, Vaněk & Hörbinger, 1986 † - u nás se vyskytuje v pražském souvrství - koněpruské vápence, loc. Koněprusy, Plešivec /celé návrší/, vinařické vápence, loc. Koněprusy, Homolák /celek/
Leonaspis truncata (Hawle & Corda, 1847) † - u nás se vyskytuje v dalejsko-třebotovském souvrství - suchomastské vápence, loc. Koněprusy, Voskop /celé návrší/
Leonaspis victima (Barrande, 1872) † - u nás se vyskytuje v pražském souvrství - dvorecko-prokopské váp., loc. Černá rokle u Kosoře (V sudech), slivenecké váp., loděnické váp. nebo lochkovském souvrství

Druhy, původně řazené k rodu Leonaspis Richter & Richter, 1917 † po revizích

Leonaspis keyserlingi (Barrande, 1846) = Chlustinia keyserlingi (Barrande, 1846) †
Leonaspis dormitzeri (Hawle & Corda, 1847)Kettneraspis dormitzeri (Hawle & Corda, 1847) †
Leonaspis geinitziana (Hawle & Corda, 1847) = Kettneraspis geinitziana (Hawle & Corda, 1847) †
Leonaspis hirta (Přibyl, Vaněk & Hörbinger, 1986) = Kettneraspis hirta Přibyl, Vaněk & Hörbinger, 1986 †
Leonaspis orphana Šnajdr, 1975 = Kettneraspis orphana (Šnajdr, 1975) †
Leonaspis roemeri (Barrande, 1852) = Kettneraspis roemeri (Barrande, 1852) †
Leonaspis ruderalis (Hawle & Corda, 1847) = Kettneraspis ruderalis (Hawle & Corda, 1847) †


• řád Phacopida Salter, 1864

Crotalocephalina chlupaci (Přibyl & Vaněk, 1962) - Kosoř, Černá rokle, lochkovské souvrství (radotínské vápence), st. lochkov

Řád: Phacopida Salter, 1864 †, podřád: Cheirurina Harrington et Leanza, 1957 †, Nadčeleď: Cheiruroidea Hawle & Corda, 1847 †, čeleď: Cheiruridae Salter, 1864 †, rod: Crotalocephalina Přibyl & Vaněk, 1964 †, podrod: Barrandeopeltis Přibyl & Vaněk, 1984 †, druh: Crotalocephalina chlupaci (Přibyl & Vaněk, 1962) †.  

Spíše vzácnější druh cheiruridního trilobita z radotínských vápenců lochkovského souvrství. Nález představuje pozitivy a negativy fragmentů trilobita Crotalocephalina chlupaci (Přibyl & Vaněk, 1962) †, konkrétně dvě kranidia, dvě pygidia a tři články trupu. Bohužel, jak už to tak bývá, pozitivní část trupu je na kameni s negativními kranidii a naopak.

Vědecká synonyma
Cheirurus chlupaci Přibyl & Vaněk, 1962
Crotalocephalus chlupaci (Přibyl & Vaněk, 1962)
Crotalocephalina chlupaci chlupaci (Přibyl & Vaněk, 1962)
Crotalocephalina (Barrandeopeltis) chlupaci chlupaci (Přibyl & Vaněk, 1962)
Crotalocephalina (Barrandeopeltis) chlupaci (Přibyl & Vaněk, 1962)


Lochkovella misera (Barrande, 1852) - Kosoř, Černá rokle, lochkovské souvrství (radotínské vápence), st. lochkov

Řád: Phacopida Salter, 1864 †, podřád: Phacopina Struve, 1959 †, nadčeleď: Phacopoidea , čeleď: Phacopidae Hawle & Corda, 1847 †, rod: Lochkovella Chlupáč, 1972 †, druh: Lochkovella misera (Barrande, 1852) †

Rod pojmenovaný podle lochkovského souvrství, kde představuje typického zástupce. Glabela klenutá, přesahující přes přední okraj kranidia. Oči malé nebo střední velikosti, výrazně zvýšené. Pygidium bohatě segmentované, úzký axis, úzké pleurální pole s ostrými pleurálními rýhami. Ve světě rozeznáváme ještě tyto druhy - Lochkovella grimburgi (Frech, 1888)- svrchní silur, ludlow, Lochkovella heritschi Gaertner, 1930- svrchní silur, ludlow a druh Lochkovella rutherfordi (Sherwin, 1968) ze svrchního siluru Nového jižního Walesu.

Druhové jméno miser, v původním Barrandově názvu Phacops miser Barrande, 1852 znamená z latiny ubohý, bídný, či mizerný. Po revizi dostal trilobit upravené označení Lochkovella misera, přičemž misera by se dalo přeložit ve smyslu ubohá žena. 

Vědecká synonyma
Phacops miser Barrande, 1852


• řád Proetida Fortey & Owens, 1975

• Conoparia novaki (Bouček, 1935) - Kosoř, Černá rokle, lochkovské souvrství (radotínské vápence), st. lochkov

Řád: Proetida Fortey & Owens, 1975 †, podřád: Aulacopleurina Přibyl, 1949 †, nadčeleď: Aulacopleuroidea Angelin, 1854 †, čeleď: Aulacopleuridae Angelin, 1854 †, rod: Conoparia Hawle & Corda, 1847 †, druh: Conoparia novaki (Bouček, 1935) †.

Vědecká synonyma
Otarion novaki Bouček, 1935


• Lepidoproetus lepidus lepidus (Barrande, 1846) - Kosoř, Černá rokle, lochkovské souvrství (radotínské vápence), st. lochkov

Řád: Proetida Fortey & Owens, 1975 †, podřád: Proetina Přibyl 1946 †, nadčeleď: Proetoidea Hawle and Corda 1847 †, čeleď: Tropidocoryphidae Pribyl, 1946 †, rod: Lepidoproetus Erben, 1951 †, podrod: Lepidoproetus Erben, 1951 †, druh: Lepidoproetus lepidus (Barrande, 1846) †, poddruh: Lepidoproetus lepidus lepidus (Barrande, 1846) †.

Poddruh Lepidoproetus (L) lepidus lepidus (Barrande, 1846) † známý z tmavých radotínských vápenců lochkovského souvrství - lokalita Černá rokle u Kosoře (V sudech). Radotínské vápence (jsou tvořeny tmavě šedými jemnozrnnými vápenci, černošedými vápnitými břidlicemi a pyritem) jsou představitelem hlubokovodního vývoje representovaného deskovitými mikritovými vápenci s vložkami vápnitých břidlic. Oblast jejich rozšíření se rozkládá jižně od hranice tvořené Koukolovou horou u Koněprus, Srbskem a Barrandovem v Praze. V jihovýchodní oblasti zpravidla zaujímají celou mocnost lochkovského souvrství, v jihozápadní části zpravidla jen spodní část. Fauna je hojná, z ramenonožců se vyskytují zejména drobné schránky Howellella inchoans, Plectodonta mimica, Howellella digittatoides, Areostrophia interjecta, mlži jsou zastoupeni velkými rody Panenka, Hercynella, Neklania, Leiopteria, plži rodů Loxonema, Praenatica, Raphistomina, hyoliti Orhotheca suavis dále hlavonožci, korýši, členovci, pancéřnaté ryby, tentakuliti a graptoliti. Trilobiti to jsou Spiniscutellum umbelliferum, Spiniscutellum (Lochkovopeltis) plasi plasi, Lochkovella misera, Lepidoproetus (Lepidoproetus) lepidus lepidus, Lepidoproetus (Lepidoproetus) microgranu-latus, Leonaspis lochkovensis, Conoparia novaki, Bohemoharpes (Declivoharpes) praecedens, Kielania (Kielania) obuti, Reedops limespragensis, Dalejeproetus melinor, Hollardia tauron, Decoroscutellum (Flexiscutellum) hanusi.

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky